Zápasíte občas s dětmi o to, aby se nebály naučit něčemu novému? Třeba jezdit na kole? Nebo něco jiného, co jim nejde úplně snadno?
My jsme takových situací s našimi třemi dětmi zažili spoustu. A stále zažíváme. V květnu roku 2015 jsem se rozhodl naše děti povzbudit k tomu, aby se nevzdávaly, když jim něco nejde hned napoprvé, napodruhé nebo třeba ani napodesáté. A tak jsem pro ně napsal pohádku. Pohádku o mašince Elišce, které nikdo neřekne jinak než Hrkalka.
Svou přezdívku získala proto, že neuměla pořádně jezdit. Pokud tipujete, že zápletka této krátké pohádky je o tom, kterak se Eliška jezdit naučila, tak máte pravdu. Takže pokud nějaké dítě kolem Vás bojuje s tím, že chce věci vzdávat příliš brzy, zkuste ho povzbudit touto pohádkou.

Ukázka pohádky:
„Raději běžte dále, Hrkalka jede. Ať vás nepřejede!“ volá mašinka Adélka posměšným tónem na ostatní mašinky. Mašinky se smějí, zatímco kolem nich po kolejích pomalu projíždí Eliška. Eliška jede velmi zvolna, protože ještě neumí pořádně jezdit. Každou chvíli poskočí, zadrhne, zaskřípe nebo sebou škubne. „Já se asi nikdy nenaučím jezdit,“ povzdechla si smutně a raději zajela do depa.
Několik dní nato vyrazily všechny mašinky na výlet. Teda skoro všechny. Eliška zůstala v depu, protože se pořád ještě nenaučila jezdit. A po poslední zkušenosti se o to mezitím ani nepokusila. „Ahoj, Eliško,“ pozdravila ji mašinka Kristýnka. „Ahoj,“ odpověděla zasmušile Eliška. „Teď tady nikdo není,“ řekla Kristýnka, „pojď se se mnou učit jezdit. Neboj, já tě budu držet za nárazník. Určitě se to pak naučíš.“ „Myslíš to vážně?“ zeptala se nedůvěřivě Eliška.

Pokud Vás Eliščin příběh zaujal, tak si ho spolu s dalšími třiceti šesti krátkými a poučnými pohádkami kupte v mém elektronickém obchůdku. Můžete si vybrat, zda chcete knihu Pohádky z tátovy hlavy, z které tato pohádka pochází, jako e-knihu, audioknihu nebo pořádnou knihu. Mimochodem, e-knihu nebo audioknihu můžete mít už dnes.